Pivovary v Rokycanech
Měštanský pivovar
Měšťanský pivovar vybudovali právováreční měšťané, kteří dříve vařili pivo v Klincovském pivovaru ve Spilce. V roce 1862 zakoupili louku u Příbramské ulice a v roce 1863 byly otevřeny pivovarské sklepy. Stavba nového parostrojního pivovaru byla zkolaudována v roce 1901 a v tomtéž roce byla uvařena první várka piva. Výrobní kapacita pivovaru byla 3 000 hl/rok. V roce 1920 měšťané vyměnili várečné právo za akcie Štěnovického pivovaru (200 Kč/akcii). Obecní várečná práva prodalo i městské zastupitelsko o tři roky později. Novým majitelem se tedy stává Štenovický pivovar a.s., který ovšem po několika letech v Měšťanském pivovaru vaření piva ukončil z důvodu neziskovosti. Od roku 1927 pivovar sloužil jako sklady Štěnovického pivovaru (po fúzi s Štěnovického pivovaru s Gambrinusem jako sklady Plzeňských pivovarů). V roce 2003 zřízena rekonstrukcí pivovarského skladu v části areálu Stanice technické kontroly pro osobní automobily.
Obecní pivovar
Obecní pivovar byl vybudován v roce 1731. Pivovar byl pronajímán a nejvýznamnějšími nájemci byla od roku 1854 rodina Kraftova. V roce 1912 došlo k rekonstrukci a pivovar byl přeměněn parostrojní pohon. Dalšími nájemci byli Anna Partiová, František Čáp, Vojtěch Kozák a Kristián Turnwald. Po druhé světové válce se pivovaru moc nedařilo a v roce 1927 byla dokonce snížena pivní dávka. Ve stejném roce byly provedeny opravy (střechy a elektroinstalace) a začala jednání se Štěnovickým pivovarem o možném prodeji. Výroba v obecním pivovaru stále klesala (poškozena válečnou a poválečnou dobou a konkurencí velkých pivovarů) a postupně byl tento závod vytlačován ze všech místních hostinců. Štěnovický pivovar byl v té době již majitelem Právovárečného pivovaru v Rokycanech a v roce 1928 městská rada souhlasila s prodejem Obecního pivovaru. Rozhodnutí o prodeji Obecního pivovaru se ovšem nesetkalo s podporou od městské reprezentace a bylo schváleno odsunutí prodeje. Krátce nato, Štěnovický pivovar svou nabídku odvolal. V roce 1929 koupil pivovar Jiří Šternberk, který objekt používal jako sklad pro svůj pivovar v Radnicích. Pivovarnictví se do této historické budovy V roce 1942 byl šternberský pivovar zrušen a Šternberkům byl zabaven veškerý majetek. Po druhé světové válce se v tomto historickém domě již nikdy pivo nevařilo a objekt sloužil k různým účelům (prádelna, sklad ovoce a zeleniny, nebo velkoobchod s ovocem a zeleninou).
Pivovar ve Spilce
V prostranství U Spilky se nacházely dva pivovary. Klášterní pivovar (patřil rokycanskému klášteru augustiniánů) připadl obci v 16. století, a druhý Klincovský (nazývaný též Podkostelní nebo Matějovský) pivovar byl zakoupen právovárečními měšťany. Obecní pivovar zde fungoval až do roku 1731, kdy město vybudovalo nový pivovar v Příbramské ulici. V roce 1861 koupili právováreční měšťané objekt bývalého Klášterního pivovaru (majetek obce) a spojili oba pivovary. Pivovar zde existoval až do počátku 20. století, kdy právováreční měšťané postavili nový parostrojní pivovar na Pražském Předměstí. Objekt koupila obec, která do objektu investovala a vybudovala nájemní byty pro chudší obyvatelstvo. V 70. letech bylo plánem objekt rekonstruovat a zřídit dům s pečovatelskou službou. Tento plán se ovšem nikdy neuskutečnil. V roce 1995 byl navrhnut další nerealizovaný záměr, který navrhoval v bývalém pivovaru založil denní stacionář pro staré a nemocné lidi a ubytovnu pro matky s dětmi. V roce 1997 prošla Spilka celkovou přestavbou a vzniklo zde 15 nových nájemních bytů. Z původního objektu zůstaly zachovány jen obvodové zdi, vnitřní dispozice byla změněna.
Pivovar Na Rychtě
Na rohu Malého náměstí a Sladovnické ulice stával patrový měšťanský dům, později hostinec Na Rychtě, který patřil k nejvýznamnějším právovárečným domům v Rokycanech. V roce 1776 jej koupilo právovárečné měšťanstvo a od roku 1788 zde byla sladovna.
V l. polovině 19. století probíhala oprava domu a ve 2. polovině 19. století zde vznikl hostinec „V Pekle“. V roce 1922 dochází s novým majitelem Václavem Hanzelín k přeměně z měšťanské sladovny na soukromý dům se 4 bytovými jednotkami a hostincem „Na Rychtě“. V roce 1955 dochází k přeměně hostince na jídelnu. Závodní jídelna zde byla až do roku 1981, kdy se zřítila část domu (vlivem povětrnostních podmínek a zbořením sousedního domu). Roku 1982 byl objekt zbořen. V 90. letech bylo prostranství po domu „Na Rychtě“ vyasfaltováno a byla zde postavena budova České spořitelny.
Interiér hostince Na Rychtě, který stál na rohu Malého náměstí a Sladovnické ul. Na místě dnešní budovy České spořitelny. Původně se nazýval „V pekle“, nový název dostal až po renovaci v roce 1922. Fungoval s omezením až do roku 1981, o rok později byl dům stržen.